Časopis Střední Evropa vznikl v rámci protikomunistické opozice jako samizdat na konci roku 1984. Po sametové revoluci začal vycházet v nevýdělečném občanském sdružení Institut pro středoevropskou kulturu a politiku v Praze. Doposud vyšlo 134 čísel, což znamená, že je nejdéle vycházejícím odborným politickým časopisem v Čechách. Za 26 let své existence si získal řadu čtenářů a přátel, dostal řadu neoficiálních uznání, například od Václava Havla, Petra Pitharta, Karla Schwarzenbergra a dalších. Má řadu čtenářů nejen u nás, ale i na Slovensku, v Německu, Rakousku atd. Publikoval statě řady zahraničních autorů z Anglie, Francie, Spojených států, Německa a Ruska. V posledních letech zvláště spolupracuje s odborným časopisem CDU Die politische Meinung, z něhož pravidelně přebírá úvahy předních německých politologů a politiků. Jeho šéfredaktorem je nepřežitě od svého vzniku až dodnes Rudolf Kučera, politolog, jenž působí na Filosofické fakultě UJEP v Ústí nad Labem a na Karlově univerzitě v Praze.

Časopis má také řadu nepřátel, především z řad českých nacionalistů, šovinistů a těch, kdo se systematicky pokouší vnutit české veřejnosti jakýsi jednotný obraz české minulosti. Vnutit ji, jak má rozumět českým dějinám. Revue Střední Evropa oproti tomu od samého svého vzniku odkrývá a tematizuje různá tabu, klišé, odbourává předsudky vůči národnostním menšinám, sousedům na východě i západě Evropy, ale například i smyslu a poslání evropské integrace. Mezi taková témata patří například problematika sudetských Němců a jejich vyhnání z českých zemí, což je patrně hlavním důvodem nenávisti řady lidí vůči Střední Evropě. Časopis často pluje proti proudu, ale současně je poháněn přesvědčením, že provokovat k alternativnímu myšlení je pro českou společnost prospěšné.